Byli jsme s kamarádkou dole v parku a koukám na internet že se blíží bouřka. Ještě jsem se před cestou do parku rozmýšlela jestli si na cestu dobít kredit nebo ne. Kdybych si ho nekoupila, tak jsem to vůbec nenezjistila že má přijít za několik minut bouřka. Raději jsme z parku odešli a sotva jsme přišli domů, tak bouřka začala a bylo slyšet že jezdí sanitní vozy a hasiči. Druhý den hlásili v rádiu, že v tom parku umřel nějaký důchodce do kterého uhodil blesk. Přitom já odešla 10 minut předtím než tam to bouřka začala. Ještě že jsem si tenkrát ten kredit koupila.

Mezi nebem a zemí jsou věci které nepochopíme. Máš asi svého anděla strážného. Já ho mám také, vím o něm. Jednou mi ujel vlak, který o dvě stanice dál vykolejil a bylo to moc ošklivé. A to není jediné, čemu jsem se na poslední chvíli nějak vyhnula i když mé původní plány byly jiné.

Prostě jsem si uvědomila, že cokoliv během dne udělám, tak to rozhoduje o mojí budoucnosti. S tím vlakem to máme podobný. Tenkrát jsem nemohla chytit psa a přijela kvůli tomu pozdě na nádraží. Vlak na Prahu vykolejil. Kdyby se to nestalo s tím psem, tak jsem seděla v tom vlaku. Naštěstí tam nebyly žádné vážné zranění. Od té doby vím, že cokoliv přes den udělám, tak to rozhoduje o mé budoucnosti. Tenkrát bych přišla na první rande pozdě, jenomže máma mně říkala ať vyrazím včas, že za mě psa vyvenči. Kdyby se to nestalo, tak jsem přišla pozdě a on už by tam nebyl. To byl ten se kterým byly problémy. Všechno na sebe navazuje. Vím že to bude znít šíleně, ale kdybych teď nenapsala třeba tento příspěvek a vyrazila třeba ven, tak ovlivním možná svoji budoucnost. Třeba bych někoho potkala a budoucí život by se odvíjel úplně jinak. Na to nesmí člověk myslet protože by se z toho zbláznil.

Jednoducha logika v tomto kontextu nepomůže. ..

Mavnuti motýlích kridel je 'sfina' a mavnuti motykou nemusí byt úspěšnější...
Já bych se odvolal na (už prekonany, resp. upresneny) Lorenzuv atraktor...

A kromě toho 'verim' i na schopnost jedince volne ovlivnit budoucí či stávající prubeh reálna - mi andele strážní (jeden by na to nestačil, oni chrání i me mile-blizke) se asi desne nadrou - ale funguje, dost často (ne vždycky - anebo jsem se dost nesoustredil), že to, na cem mi opravdu bytostne zalezi, proběhne podle mého přání (předpokladu, planu...).

Přeji podobne pozitivní zážitky - a jo, myslet na události zpětne opravdu leze na mozek a smysl postrádá.

mowla napsal/a:    
A kromě toho 'verim' i na schopnost jedince volne ovlivnit budoucí či stávající prubeh reálna - mi andele strážní (jeden by na to nestačil, oni chrání i me mile-blizke) se asi desne nadrou - ale funguje, dost často (ne vždycky - anebo jsem se dost nesoustredil), že to, na cem mi opravdu bytostne zalezi, proběhne podle mého přání (předpokladu, planu...).

Přeji podobne pozitivní zážitky - a jo, myslet na události zpětne opravdu leze na mozek a smysl postrádá.

Sabina Pavlová napsal/a:    
ale kdybych teď nenapsala třeba tento příspěvek a vyrazila třeba ven, tak ovlivním možná svoji budoucnost. Třeba bych někoho potkala a budoucí život by se odvíjel úplně jinak. Na to nesmí člověk myslet protože by se z toho zbláznil.

Já ještě doplním Mowlu o moudrost jednoho starého pána, kterou jsem před lety někde četla. Jeho slova už si nepamatuji, použiji svá, protože smysl jeho slov mi v paměti zůstal.

Přestav si život jako cestu, na které narážíš na spoustu rozcestí. Je jen na tobě, pro kterou z těch cest se rozhodneš. Vrátit už se nelze, musíš jít dál, dokud nenarazíš na další rozcestí ……